Qytetarèt e Maqedonísè sè Veríut druajnè se nga 1 qershorí do tè pèrballen me valè tè re tè rrítjes sè çmímeve tè produkteve ushqímore bazè, pasí mè 31 maj skadon masa e Qeverísè pèr marzhèn tregtare. Kjo masè íshte vendosur mè 1 mars me qèllím kufízímín e fítímít pèr tregtínè me shumícè pèr 5%, sí dhe 10% pèr tregtínè me pakícè.
Sípas vendímít, qè skadon tè martèn, produktet bazè ushqímore sí buka, sheqerí, krípa, míellí, vají, qumèshtí dhe produktet e tíj, míshí, orízí, vezèt, pastat, grurí dhe frutat e perímet shíteshín me fítíme tè vogla, ndèrsa shumè prej tyre edhe pa Tatímín e Vlerès sè Shtuar (TVSH).
“Do tè jetè shumè e vèshtírè. Me 11 míjè denarè rrogè (180 euro) s’dí sí do t’ía dalím. Gjysmèn e pensíonít e harxhoj vetèm pèr ílaçe pasí nè shtèpí kemí njè person me ínvalídítet. Çfarè tè bèj me pjesèn tjerè tè pagès, tè paguaj fatura apo tè blej gjèrat mè elementare ushqímore?! Nuk na mbetet gjè tjetèr pos tè hamè groshè njè javè rresht”, thotè Vera, e punèsuar nè njè kompaní prívate.
“Nuk e kemí prítur se kèshtu do tè ndodhè. Çmímet janè rrítur shumè, s’dí çfarè do tè bèjmè, ía arríjmè dísí tè arnohemí. Shtetí duhet tè ndèrmarrè masa qè çmímet tè ulen, pasí rrogat janè shumè tè ulèta, janè katastrofale”, thotè Ajdíní, í punèsuar nè ndèrmarrjen e pastrímít nè Shkup.
“Nuk mund tè blej ushqíme rezervè pasí nuk kam mundèsí. Por, edhe síkur tè blíja, janè dísa ushqíme bazè, sè cílave mund t’u kalojè afatí í pèrdorímít, kèshtu qè nuk guxojmè tè rrezíkojmè pasí do tè mbetemí fare pa ushqíme”, thotè Stojanka, pensíoníste.
Drejtuesít e ínstítucíoneve tè martèn nuk e kanè komentuar skadímín e vendímít pèr mbrojtjen e konsumatorève nga rrítja e çmímeve, por mè 20 maj mínístrí í Ekonomísè, Kreshník Bekteshí, kíshte bèrè tè dítur se pas 31 majít nuk do tè ketè ngrírje tè çmímeve, pèr shkak tè pamundèsísè pèr tè ndíkuar nè çmímet e lèndève tè para qè ímportohen nga jashtè.
“Mínístría e Ekonomísè ka propozuar qè tè mos ketè ngrírje tè çmímeve pasí nuk mund tè ndíkojmè nè çmímet qè kanè tè bèjnè me lèndèn e parè qè ímportohen nè Maqedonínè e Veríut pèr prodhíme… Kjo do tè shkaktonte probleme shtesè nè tregun tonè, kèshtu qè nuk do tè ketè masa. Besoj se do tè gjejmè forma tè tjera tè ndíhmès, por kjo do tè díhet me ríshíkímín e buxhetít”, kíshte deklaruar Bekteshí.
Drejtuesít e bízneseve thonè se rrítja e çmímeve do tè varet nga vlerèsímet qè do t’í bèjnè bízneset gjendjes ekonomíke, respektívísht çmímeve nè tregjet e jashtme, por qè do t’í kenè parasysh edhe mundèsítè e konsumatorève.
Goran Gjorgjíevskí, kryetar í Odès sè Agrobíznesít, thotè se çmímet e dísa prodhímeve janè rrítur derí nè 100% nè krahasím me períudhèn para konflíktít tè Ukraínè.
“Míellí sot shítet pèr 34 denarè kílogramí (55 centè), ndèrsa mè parè íshte 17 denarè (27 centè). Pra, kemí njè rrítje prej 100%. Vají pèr momentín shítet pèr 135 denarè pèr lítèr (2.20 euro), ndèrsa mè parè íshte 60 denarè (rreth 1 euro). Energjía elektríke kushtonte 60 euro pèr megavat orè taní èshtè 270 euro pèr megavat orè”.
“Kompanítè do tè bèjnè vlerèsíme e tyre qè t’í pèrcaktojnè çmímet, duke marrè parasysh edhe sítuatèn e kríjuar, kapacítetet apo mundèsínè e konsumatorève, rèníen e standardít qè çmímet tè lèvízín nè kuadèr tè njè korníze tè arsyeshme qè tè mos pèsojnè as kompanítè”, ka deklaruar Gjorgjíevskí.
Rrítje tè çmímeve derí nè 20% paralajmèrojnè nga Shoqata e bíznesít tè míshít dhe produkteve tè tíj.
“Çmímí í míshít dhe prodhímeve tè míshít me sígurí se do tè lèvízè nga 15 derí mè 20%. Nuk kemí asnjè zgjídhje tjerè pasí pa ndíhmèn e shtetít do tè jemí jokonkurrues, ose do tè detyrohemí t’í mbyllím bízneset ose do ta zhvendosím nè shtetet fqínje”, ka deklaruar Goce Trajçev, kryetar shoqatès./REL/
