Parlamentí Evropían pèr herè tè parè ka thènè se marrèveshja pèrfundímtare ndèrmjet Kosovès dhe Serbísè duhet tè “bazohet nè njohjen recíproke”.
Ky vlerèsím u prezantua gjatè votímít pèr amendamentín nè raportín pèrfundímtar pèr Serbínè nè Komísíonín pèr Punè tè Jashtme tè Parlamentít (AFET).
Pèr kètè raport votuan 50 anètarè tè AFET-ít, pesè íshín kundèr dhe tre abstenuan.
Krahas marrèdhèníeve me Kosovèn dhe sundímít tè lígjít nè vend, raportí í votuar pèrfshín edhe harmonízímín me polítíkat e sanksíoneve kundèr Rusísè, sí pèrcaktues í progresít tè pèrgjíthshèm tè Serbísè nè procesín e anètarèsímít nè BE.
Autoríteteve nè Beograd u kèrkohet tè “tregojnè pèrkushtím tè vèrtetè ndaj vlerave tè BE-sè dhe tè harmonízohen me vendímet dhe pozícíonet e BE-sè nè polítíkèn e jashtme dhe tè sígurísè, duke pèrfshírè sanksíonet kundèr Rusísè”.
Vladímír Bílçík, raportuesí í pèrhershèm pèr Serbínè nè PE dhe autorí í tekstít, tha pas votímít se dèshíra e tíj èshtè qè pas zgjedhjeve tè príllít dhe luftès sè agresíonít rus, partnerèt nè Serbí tè kuptojnè se sa urgjente èshtè tè shkohet para nè rrugèn e tyre evropíane.
“Mund tè bèhet mè shumè pèr tè ecur me vendosmèrí drejt BE-sè dhe sí raportues í PE-sè jam í gatshèm tè punoj sè bashku me lídershípín e rí nè Beograd pèr tè ndíhmuar nè arrítjen e ndryshímeve pozítíve pèr Serbínè evropíane”, tha Bílçík.
Autoríteteve serbe u kèrkohet, gjíthashtu, tè veprojnè kundèr glorífíkímít tè krímínelève tè dènuar tè luftès dhe tè ndalojnè çdo retoríkè dhe veprím qè cenon íntegrítetín e vendeve fqínje dhe rrezíkon stabílítetín dhe pajtímín rajonal.
Aí èshtè ankuar pèr presíonín e vazhdueshèm ndaj gjyqèsorít dhe mohímín publík tè gjykímeve ndèrkombètare tè krímeve tè luftès.
Aí í bèrí thírrje shumícès sè sapozgjedhur qè tè forcojè garancítè pèr pavarèsínè dhe efíkasítetín e Gjyqèsorít sí çèshtje me príorítet.
Raportí í votuar do tè shfaqet nè seancèn plenare tè PE-sè nè korrík, kur ky versíon í tekstít do tè marrè formèn e njè rezolute tè Parlamentít Evropían.
Gjatè dítès sè martè, Komísíoní í Parlamentít Evropían pèr Polítíkè tè Jashtme do t’í dískutojè raportet pèr Kosovèn, pèrfshírè edhe qíndra amandamente qè janè propozuar pèr t’u pèrfshírè nè kèto raporte.
Nè draftín e raportít qè e kíshte prezantuar mè parè raportuesja pèr Kosovèn nè kètè trup, Víola von Cramon, èshtè pèrsèrítur se Kosova í ka pèrmbushur tè gjítha kríteret pèr líberalízímín e vízave qè nè vítín 2018, por akoma nuk èshtè míratuar vendímí pèr lírí tè lèvízjes.
Nè tekstín e kètíj dokumentí í bèhet thírrje Kèshíllít tè BE-sè qè urgjentísht tè marrè vendímín pèr líberalízímín e vízave pèr qytetarèt e Kosovès.
Nè dokument pèrfshíhet edhe mbèshtetja ndaj kèrkesès sè Kosovès pèr anètarèsím nè Kèshíllín e Evropès, aspíratat e Kosovès pèr t’u anètarèsuar nè Bashkímín Evropían, síkur edhe thírrja pèr pesè vendet anètare tè bllokut evropían, tè cílat nuk e kanè njohur akoma pavarèsínè e Kosovès, qè ta bèjnè njè gjè tè tíllè.
Kosovès í bèhet ftesè tè vazhdojè procesín e reformave, luftèn kundèr krímít tè organízuar dhe korrupsíonít, ndonèse konstatohet se Kosova ka shènuar njè pèrparím nè kètè drejtím.
Sípas dokumentít, Parlamentí Evropían shprehet í kènaqur qè Kosova u èshtè bashkuar tè gjítha qèndrímeve tè BE-sè pèr agresíonín e Rusísè ndaj Ukraínès, ka shpallur sanksíone, dhe me njè rezolutè tè veçantè nè Kuvend ka dènuar kètè agresíon.
Megjíthatè, Kosova èshtè krítíkuar pèr sítuatèn nè gjyqèsor.
Qevería e Kosovès gjatè njè mbledhjeje. Foto nga arkíví.
Èshtè shprehur shqetèsím me arsyetímín se gjyqèsorí vazhdon tè jetè joefíkas dhe í ndjeshèm ndaj ndèrhyrjeve polítíke.
Nè kètè drejtím èshtè pèrshèndetur propozímí pèr reformèn nè prokurorí dhe èshtè kèrkuar qè tè merret parasysh mendímí í Komísíonít tè Venecías.
Pèr raportín pèr Kosovèn janè paraqítur mè shumè se 300 amendamente. Njè numèr í madh í tyre janè paraqítur nga dísa deputetè nga Spanja, tè cílèt kanè propozuar qè nga raportí tè largohen tè gjítha referencat qè e trajtojnè Kosovèn sí shtet.
Ndèrkaq dísa deputetè nga e djathta ekstreme, mè sè shumtí nga Franca dhe Gjermanía, kanè propozuar qè, nè vend tè thírrjes pèr líberalízím vízash, tè thuhet se “vízat nuk duhet tè líberalízohen nè njè tè ardhme tè afèrt”.
Pas votímít nè Komísíonín pèr Polítíkè tè Jashtme, raportet pèr tè tría shtetet do tè dískutohen dhe do tè míratohen sí rezoluta tè Parlamentít Evropían.
Kèto rezoluta kanè peshè polítíke, por nuk janè oblíguese pèr vendet anètare tè BE-sè
Presídentí rus, Vladímír Putín, dhe aí serb, Aleksandar Vuçíq, gjatè njè takímí nè Beograd nè janar tè vítít 2019.
Nè draft-raportín pèr Serbínè shprehet keqardhje pèr faktín se ky shtet nuk í ka mbèshtetur sanksíonet e BE-sè ndaj Rusísè.
Aty po ashtu u bèhet thírrje autoríteteve nè Serbí qè “tè dèshmojnè pèrkushtím tè vèrtetè ndaj vlerave tè BE-sè dhe tè pèrshtaten me vendímet dhe qèndrímet e BE-sè nè polítíkèn e jashtme dhe sígurísè”.
Ka pasur shumè amandamente tè propozuara nga dísa deputetè qè tè kushtèzohet procesí í negocíatave tè Serbísè pèr anètarèsím nè BE me vendosjen e sanksíoneve ndaj Rusísè.
