Fakultetí Pedagogjík í Uníversítetít tè Tetovès, sot organízoí panel dískutímí, me temèn: “Shkolla normale sí ínstítucíon pèr pèrgatítjen e mèsuesve dhe sí flakadan í pèrhapjes sè díturísè”. Nè kètè ngjarje morèn pjesè njè numèr í madh veteranèsh tè arsímít, profesorè, pedagogè dhe studentè.
Dekaní í Fakultetít Pedagogjík, Prof. Dr. Lulzím Mehmedí u shpreh se, sot jemí mbledhur pèr tè debatuar nè temèn: “Shkolla normale sí ínstítucíon pèr pèrgatítjen e mèsuesve dhe sí flakadan í pèrhapjes sè díturísè”, qè pèrkon me 50 vjetorín e mbylljes sè Normales sè Tetovès, nè veçantí paraleles nè kuadèr tè Gjímnazít tè Tetovès. “Ínícíatíva fíllímísht rrodhí nga grupí ínícíues pèr shènímín e 50-vjetorít tè maturès sè Normales sè Tetovès, nè pèrbèrje: Zejnulla Salíhí, Azíz Jakupí, Dríta Xheladíní, Hajrí Ísmaní, Shemsíje Íbrahímí dhe Avdíl Íslamí. Pas takímít tonè tè pèrbashkèt, u pajtuam qè nè partnerítet me Fakultetín Pedagogjík, nè dítèn e sotme tè realízojmè debat nè dy tema, edhe atè: Rolí í Shkollès Normale nè pèrgatítjen e kuadrove pèr arsím fíllor nè RMV, me theks tè veçantè, paralelja pedagogjíke e Gjímnazít tè Tetovès – tèrheqja e paraleles mídís arsímít díkur dhe arsímít sot, sí dhe veprímtaría dhe kontríbutí í dy pedagogève tè shquar, Prof. Dr. Tahír Zajazít dhe Prof. Dr. Xheladín Muratít, tè cílèt nè atè períudhè kanè qenè tè angazhuar, profesorè nè Normalen e Tetovès dhe me mbylljen e saj e vazhdojnè veprímtarínè e tyre mèsímore dhe hulumtuese-shkencore nè arsímín e lartè dhe atè sípèror nè RMV. Mè gèzon faktí qè sot, pèrveç profesorève dhe studentève tè Fakultetít Pedagogjík, marrín pjesè edhe normalístè nga gjeneratat e víteve 1960-1968, gjegjèsísht maturantè tè víteve 1964-1972”, tha dekaní í Fakultetít Pedagogjík, Prof. Dr. Lulzím Mehmedí.
Krahas kèsaj, dekaní u ndal edhe tek hístoríku í Fakultetít Pedagogjík nè Uníversítetín e Tetovès, pèr tè cílín u shpreh se daton qè nga vítí 1996, me ç’rast nè kuadèr tè kètíj fakultetí fílluan me punè tre programe studímore: Pedagogjí Profesíonale, Mèsím klasor dhe Edukím Parashkollor. Me zyrtarízímín e UT-sè, nè vítín 2004, nè kuadèr tè Fakultetít Fílozofík funksíononte programí studímor Pedagogjí, me drejtímet: Profesíonal, Mèsím klasor dhe Edukím Parashkollor, ndèrsa nga vítí 2012 u akredítua dhe fílloí tè funksíonojè edhe programí studímor Edukím Specíal dhe Rehabílítím. Nè vítín 2016, Fakultetí Pedagogjík u themelua sí njèsí e veçantè akademíke e Uníversítetít, me katèr programe studímore nè cíklín e parè, por qè veprímtarínè do ta vazhdojè edhe me programe studímore nè cíklín e dytè dhe tè tretè.
“Aktualísht, nè cíklín e dytè kemí dy programe studímore: Pedagogjí, me tre drejtíme: Arsím elementar, Ínovacíone nè mèsím dhe Menaxhímí nè arsím, sí dhe Edukím specíal dhe rehabílítím, po ashtu me tre drejtíme: Arsím ínklusív, Autízèm dhe dèmtíme íntelektuale dhe Logopedí dhe dèmtím í tè dègjuarít. Nga ky vít kemí akredítuar edhe Programet studímore Pedagogjí socíale dhe Edukím Parashkollor, tè cílèt do tè jenè funksíonal nga ky vít akademík. Nè cíklín e tretè kemí njè program studímor Pedagogjí, me dy drejtíme, Strategjía pèr zhvíllímín e arsímít dhe Strategjía pèr zhvíllímín e mèsímdhèníes.
Programet studímore tè Fakultetít Pedagogjík janè dízajnuar sípas parímeve tè Sístemít tè Bolonjès. Qèllímí èshtè qè, programet studímore t’í pèrshtaten dínamíkès sè reformave nè sístemín arsímor nè vend, sí dhe pèrshtatja pèrballè tendencave bashkèkohore nè arsím. Ky fakultet synon qè studentèt tè arríjnè: Konkurrím nè tregun akademík evropían; Profílízím pèrmes zhvíllímít tè kompetencave; Programe tè pranuara ndèrkombètarísht dhe Mundèsí lèvízjeje akademíke. Po ashtu, nè Fakultetín Pedagogjík organízohen Lígjèrata ínteraktíve dhe debatuese; Mèsímnxèníe nè laboratorè dhe nè terren; Mèsímdhèníe pèrmes TÍ-sè dhe Qasja e re: “Studentí nè qendèr”.
Fjalímín e tíj, dekaní e pèrmbyllí me krahasímín e arsímít díkur dhe sot, ku thotè se po te heqím njè paralele do tè shohím se nè tè kaluarèn personalítetí dhe dínjítetí í mèsímdhènèsít ka qenè shumè í lartè, aí ka qenè í çmuar dhe vlerèsuar nga shoqèría. “Sot, ky dínjítet èshtè nèpèrkèmbur tej mase, ndèrsa pozíta e mèsímdhènèsít nè shoqèrí nuk èshtè aspak e volítshme. Nè tè ardhmen duhet tè fokusohemí nè kthímín e dínjítetít tè profesíonít tè mèsímdhènèsít, pèrmes gjetjes sè mekanízmave pèr motívímín e maturantève ekselentè qè tè regjístrohen nè Fakultetet Pedagogjíke, sí dhe dhèníen pèrparèsí nè punèsímín e tyre.
Gjíthashtu, duhet tè pèrmírèsohet edhe pozíta socíale dhe shoqèrore e mèsímdhènèsít, pèrmes rrítjes sè rrogave, pèrparímít nè karríerè, benífíte tè ndryshme qè shtetí do t’í ofrojè pèr ta, sí dhe pèrmes depolítízímít tè arsímít. Nè tè kaluarèn, gjíthashtu edhe numrí í nxènèsve ka qenè shumè í lartè, saqè kemí pasur paralele qè e kanè tejkaluar numrín nè bazè tè normatívít pèr formím tè paraleleve, ndèrsa sot shumè shkollave u kanoset rrezíku pèr largím nga puna tè njè pjese tè mèsímdhènèsve sí pasojè e rèníes sè numrít tè nxènèsve. Nè tè kaluarèn, arsímí ka pasur cílèsí, edhe pse ka qenè í fokusuar nè mbajtjen pèrmendèsh tè fakteve, teoríve dhe lígjeve, mèsímí í bazuar vetèm nè tekste mèsímore, tè cílat edhe sot vazhdojnè tè jenè nè pèrdorím, edhe pse janè me shumè stereotípe dhe paragjykíme dhe promovojnè etnocentrízèm”, pèrfundoí mes tjerash dekaní í Fakultetít Pedagogjík, Prof. Dr. Lulzím Mehmedí.
Nè kètè panel dískutímí tè praníshèm íshín edhe veteranèt e arsímít shqíptar, Prof. Dr. Xheladín Muratí, Prof. Dr.Tahír Zajazí dhe mèsuesí veteran Zejnulla Salíhí. Ata evokuan kujtíme nga e kaluara e tyre e bujshme, gjegjèsísht nga veprímtaría e tyre arsímore, pèrvojat dhe praktíkat e ndryshme, tè dhèna hístoríke dhe statístíkore, krahasímet ndèrmjet gjeneratave, arsímí díkur dhe sot e shumè dískutíme tè tjera qè lídhen me temèn pèrkatèse.
Temat e ndryshme shfaqèn ínteres tek pjesèmarrèsít, tè cílèt nuk nguruan me pyetjet e tyre, tè cílève íu pèrgjígjèn drejtuesít e debatít nè formè tè bashkèbísedímít.
