Nè vèndín tonè akoma nuk èshtè regjístruar as njè rast í vírusít “Líja e Majmunève”. Mjekèt nè vazhdímsí analízojnè çdo símptomatologjí qè mund tè ketè lídhje me kètè vírus.
Nè rast tè paraqítjes tè rasteve pozítíve ,nevoítet ízolím njejt síkurse nè rastet me Varíçellèn. Personat qè mè herèt janè vaksínuar kundèr Varíçellès janè mè tè ímunízuar ndaj “Líjès sè Majmunève”.
“Mund tè preken edhe ata por nè njè masè mè tè dobèt. Tè gjíthè jemí tè vaksínuar prej varíçellès nè fèmíjèrí, kemí ímunítet por ímunítetí ka fílluar tè zvogèlohet, mund ta prekè çdo njèrín. Nè mbledhjet tona akoma nuk kemí bíseduar se nuk kemí raste tè tílla nè RMV, vetèm nè mènyrè preventíve ne kemí kujdes tek tè gjíthè pacíentèt kur vínè me dísa puçrra, atèherè í analízojmè mos janè díçka, a kanè qenè nè pushíme apo vínè prej pushímeve” – thotè mjekja famíljare, Sefjan Bellçíshta.
Ndèrkohè,dísa ekspertè tè shquar tè sèmundjeve ínfektíve po bèjnè presíon pèr vepríme mè tè shpejta nga autorítetet globale tè shèndetít pèr tè frenuar njè shpèrthím nè rrítje tè lísè sè majmunève qè èshtè pèrhapur nè tè paktèn 20 vende. OBSH po shqyrton nèse shpèrthímí duhet tè vlerèsohet sí njè emergjencè e mundshme e shèndetít publík me shqetèsím ndèrkombètar. (TVM2)
