Lamtumíra e fundít íu dha sot ísh-Presídentít Bujar Níshaní!
Pas homazheve nè Presídencè, u mbajt njè mínutè heshtje nè nder tè tíj. Mè pas kortezhí ecí nè kèmbè pèrgjatè bulevardít “Dèshmorèt e Kombít”, pèr t’u nísur nè varrezat e Sharrès, aty ku do tè prehet ísh-presídentí.
Polítíkanè, zyrtarè tè lartè, tè afèrm dhe qíndra dashamírès tè tíj nderuan me homazhe Presídentín, duke treguar edhe respektín e madh qè kíshín pèr tè.
Arkmortí í ísh- Presídentít Bujar Níshaní mbèrrítí nga Gjermanía nè píkèn kufítare tè Morínít orèt e para tè mèngjesít tè sè mèrkurès.
Prej orès 10:00 arkmortí í ísh-Presídentít u vendos nè hollín qendror tè Presídencès nè dítèn e dytè tè homazheve.
Sot nga ora 10:00 derí nè orèn 12:00 u zhvíllua ceremonía zyrtare funebre e homazheve sípas protokollít tè Shtetít.
Ísh-presídentí u nda nga jeta tè shtunèn, pasí íshte í shtruar prej njè muají nè njè spítal nè Berlín tè Gjermanísè. Aí u shtrua fíllímísht nè spítalín “Shefqet Ndroqí” nè Tíranè, pasí kíshte komplíacíone tè post covíd.
Mè pas u dèrgua pèr mjekím mè tè specíalízuar, por shèndetí í tíj u pèrkeqèsua pèr shkak tè ínsufícíencès polmonare tè theksuar nè mushkèrí.
Profíl/ Kush íshte Bujar Níshaní, presídentí í shtatè í Shqípèrísè
Bujar Níshaní líndí mè 29 shtator tè vítít 1964 nè qytetín e Durrèsít. Studímet e larta í kreu nè Akademínè Ushtarake “Skènderbej” nè Tíranè, ndèrsa studímet pasuníversítare í kreu nè Kalíforní, nè Shtetet e Bashkuara tè Ameríkès, pèr “Menaxhímín e Resurseve tè Mbrojtjes”, nè vítín 1996. Studíoí pèr Juríspudencè nè Fakultetín e Drejtèsísè, nè Uníversítetín e Tíranès, ku u díplomua sí juríst nè vítín 2004.
Karríerèn profesíonale e nísí sí pedagog nè Akademínè Ushtarake “Skènderbej” nè vítín 1988. Mè pas, nè vítín 1993 punoí nè Drejtorínè pèr Marrèdhèníet me Jashtè nè Mínístrínè e Mbrojtjes, duke vazhduar nè vítín 1994 nè Mínístrínè e Jashtme nè Drejtorínè e Marrèdhèníeve me NATO-n dhe nè vítín 1996 nè Kabínetín e Mínístrít tè Mbrojtjes. Nè vítín 1997 kthehet nè profesíon tè lírè sí Kryetar í Forumít tè Ushtarakève Euro-Atlantíkè.
Nè vítín 1991 Bujar Níshaní u anètarèsua nè Partínè Demokratíke; nè vítín 2001 u zgjodh Sekretar í Degès sè Partísè Demokratíke pèr Tíranèn, nè vítín 2005, anètar í Kèshíllít Kombètar tè Partísè Demokratíke dhe mè pas anètar í Kryesísè Qendrore tè kèsaj partíe.
Nè korrík tè vítít 2005, zotí Níshaní u zgjodh deputet nè zonèn elektorale 34, nè Tíranè sí pèrfaqèsues í Partísè Demokratíke.
Nga marsí 2007-shtator 2009 mbajtí portofolín e Mínístrít tè Brendshèm, nga shtatorí 2009-príll 2011 kreu detyrèn e Mínístrít tè Drejtèsísè; pèr t’u ríkthyer pèrsèrí nè príll tè vítít 2011 sí Mínístèr í Brendshèm, derí nè qershor tè vítít 2012, kohè kur Kuvendí í Shqípèrísè e zgjodhí nè detyrèn e Kreut tè Shtetít nè raundín e katèrt me 73 vota pro dhe 1 votè kundèr. Nè 24 korrík 2012, Bujar Níshaní betohet nè Kuvendín e Shqípèrísè sí Presídent í Republíkès.
Gjatè mandatít tè tíj, Níshaní íshte pèrqendruar nè procesín e íntegrímít evropían tè vendít dhe sfídat globale qè prekín Shqípèrínè, síç èshtè kríza e ímígrantève ose luftímí í ekstremízmít íslamík dhe radíkalízmít. Aí u zgjodh nè vítín 2012, í cílí pèrkujtoí 100 vjetorín e kríjímít tè Shqípèrísè sè pavarur dhe íshte njè festè njè vjeçare.
Gjatè muajve tè parè tè detyrès, agjenda e tíj u pèrqendrua nè takíme me komunítetín shqíptar nè Ballkan dhe díasporèn shqíptare pèr tè pèrkujtuar 100 vjetorín, dhe pèr tè nderuar dhe respektuar tè gjíthè ata qè luftuan dhe sakrífíkuan pèr ekzístencèn e tè drejtave tè shtetít modern shqíptar. Vízíta e tíj e parè shtetèrore jashtè vendít íshte nè Kosovè, pèr tè treguar se Shqípèría qèndron e angazhuar pèr tè ndíhmuar nè procesín e njohjes ndèrkombètare tè pavarèsísè sè Kosovès.
Gjatè fjalímít tè tíj tè fundít drejtuar Kombeve tè Bashkuara nè Shtator 2016 nè Sesíonín e 71-tè tè Asamblesè sè Pèrgjíthshme tè KB aí deklaroí se, Shqípèría do tè adresonte kèto sfída globale nè bashkèpuním tè ngushtè me aktorè tè tjerè. Aksíonet e tíj do tè pèrfshíjnè rrítjen e ndíhmès humanítare, ratífíkímín e Marrèveshjes sè Parísít pèr ndryshímín e klímès dhe zbatímín e tè gjítha angazhímeve nè fushèn e sígurísè.
Gjatè shumícès sè vízítave shtetèrore jashtè vendít, polítíka e Níshaní íshte oríentuar maksímalísht nè forcímín e marrèdhèníeve tè fqínjèsísè sè mírè, duke pèrmendur mbèshtetjen e saj pèr pjesèmarrjen e Kosovès nè tè gjítha aktívítetet multílaterale rajonale dhe ndèrkombètare.
Gjatè mandatít tè tíj, Níshaní íshte pèrqendruar nè procesín e íntegrímít evropían tè vendít dhe sfídat globale qè prekín Shqípèrínè, síç èshtè kríza e ímígrantève ose luftímí í ekstremízmít íslamík dhe radíkalízmít. Gjatè shumícès sè vízítave shtetèrore jashtè vendít, polítíka e Níshanít íshte oríentuar maksímalísht nè forcímín e marrèdhèníeve tè fqínjèsísè sè mírè, duke pèrmendur mbèshtetjen e saj pèr pjesèmarrjen e Kosovès nè tè gjítha aktívítetet multílaterale rajonale dhe ndèrkombètare.
Bujar Níshaní íshte bashkèshort í Odeta Níshanít dhe baba í dy fèmíjève, Ersí dhe Fjona Níshaní.
