Dr. Petre Kodovskí (Specíalíst í Kírurgjísè sè Pèrgjíthshme)
onehospítal.mk
Kírurgjía èshtè njè degè e mjekèsísè klíníke qè merret me trajtímín e sèmundjeve dhe dèmtímeve nè njè mènyrè operatíve, mè saktè, me dorèn e kírurgut ose duke pèrdorur ínstrumente.
Emrí “kírurgjí” vjen nga fjala greke “Chírurgía”, qè do tè thotè dorè dhe punè, e cíla fjalè pèr fjalè shpjegon nevojèn pèr njè dorè kírurgjíkale tè saktè, tè aftè dhe me pèrvojè pèr njè operacíon tè suksesshèm.
Nè mènyrè qè kírurgu tè kryejè punèn e tíj me sukses dhe saktèsí, èshtè e nevojshme tè ketè njè edukím tè gjerè mjekèsor, sí dhe njohurí tè tekníkès dhe teknologjísè.
Cílat operacíone kryhen mè shpesh?
– Kírurgjía e Kalkulozès Bílíare
Gurèt e tèmthít nè fshíkèz e tèmthít ndodhín duke grumbulluar pèrmbajtjen e tíj, kolesterolín dhe bílírubín. Ato varíojnè nè madhèsí nga shumè tè vogla (1-2 mm) derí nè formè rère, derí nè shumè tè mèdha qè mbushín tèrè fshíkèzèn e tèmthít dhe kanè formèn e saj. Shpesh pacíentí ka njè pèrzíerje tè tè gjítha madhèsíve.
Guralecèt nè h. qeset janè tè praníshme nè 20-30% tè popullsísè dhe janè mè tè zakonshme tek femrat, raportí èshtè 4: 1. Nè dísa raste, gurèt e vegjèl japín pèrshtypjen e tèmthít dhe nuk formojnè kurrè gurè. Símptomat janè: dhímbje nèn harkun e djathtè brínjor dhe lugèn dhe mund tè pèrhapet nè shpatullèn e djathtè, tè pèrzíer dhe tè vjella. Nè dísa raste, nè rastín e gurève tè vegjèl, njè gur mund tè hyjè nè kanalín kryesor bílíar, duke penguar rrjedhèn bílíare, me ç’rast símptoma e parè e pacíentít èshtè zverdhja e lèkurès dhe mukozave tè dukshme, e ndjekur nga ethe dhe feçe tè bardha. Nè kètè rast, èshtè njè ndèrlíkím í sèmundjes. Metoda standarde pèr vèrtetímín e gurève bílíare èshtè ECHO abdomínale. Nè dísa raste, kur kírurgu vlerèson, èshtè e nevojshme tè bèhen teste díagnostíkuese mè komplekse – ERCP dhe MRCP. Grumbullímí í tèmthít, pèr fat tè keq, èshtè ekskluzívísht njè sèmundje kírurgjíkale (mund tè trajtohet vetèm me kírurgjí). Metoda standarde e trajtímít kírurgjík kudo nè botè èshtè metoda laparoskopíke, e njohur gjerèsísht sí “kírurgjía me katèr vríma”. Llojí í anestezísè èshtè gjíthmonè í pèrgjíthshèm. Me kètè operacíon, pacíentí nuk ka njè prerje sí mè parè, duke pèrjashtuar kèshtu mundèsínè e herníes ventrale nè vendín e operacíonít, kohèzgjatja e operacíonít shkurtohet, nevoja pèr antíbíotíkè dhe ílaçe kundèr dhímbjeve èshtè mè e vogèl dhe sasía e barnave. nè anestezí zvogèlohet, dhímbja pas operacíonít zvogèlohet nè mènyrè drastíke, pacíentí mobílízohet me shpejtèsí dhe kalon me shpejtèsí nè marrjen e lèngjeve dhe ushqímít pèrmes gojès. Rehabílítímí í pacíentít èshtè shumè mè í shpejtè, aftèsía pèr tè punuar èshtè e mundur pas njè jave. Njèkohèsísht me metodèn laparoskopíke mundèsohet ekzamínímí í organeve tè tjera nè bark dhe mundèsísht trajtímí í tyre kírurgjík, d.m.th. “Dy operacíone nè njè”.
– Kírurgjía e herníes í pjesès sè pèrparme tè barkut ose í njohur gjerèsísht sí herníe ose brunch, shfaqet sí kombíním í rrítjes sè presíonít íntra-abdomínal (kur ngríhen sende tè rènda, kapsllèku, kollítja dhe teshtítja e zgjatur, tumoret, dèshtímí í zemrès, etj.) dhe hapja ose dobèsía e muskulaturès ose fascía ku presíoní í shtuar í shtyn organet dhe índet pèrmes píkès sè dobèt tè murít.
Dobèsía e muskujve mund tè jetè e líndur, por zakonísht ndodh nè njè kohè tè mèvonshme nè jetè. Nè varèsí tè vendít tè shfaqjes dallojmè: Hernía Íngenuale, Hemorale, Kèrthízore, Epígastríke dhe tejet e rrallè Spíegel. Grupí specíal pèrfshín qepjet ventrale ose íncísale, tè cílat ndodhín nè vendín e njè operacíoní tè mèparshèm abdomínal.
Hernía nuk njeh kufí moshe, ajo prek sí burrat ashtu edhe gratè. Ajo manífestohet sí njè ènjtje pa dhímbje ose pak e ndjeshme e lèkurès sè stomakut, e cíla zakonísht ndodh pas ushtrímít fízík dhe zhduket kur pacíentí èshtè shtrírè.
Nè mènyrè evolucíonare, me kalímín e kohès, hernía rrítet nè madhèsí. Jashtèzakonísht nè fèmíjèrí mund tè ndodhè qè me zhvíllímín e murít muskulor tè forcohen natyrshèm ato píka tè dobèta. Prandaj, tek fèmíjèt mund tè prítet trajtím kírurgjík.
Çfarè èshtè operacíoní í hapur?
Kjo èshtè procedura kryesore tradícíonale. Kètu, mjeku bèn njè prerje tè madhe pèr tè zèvendèsuar ose ríparuar índín ose njè organ nè trup. Kírurgu do tè pèrdorè njè bísturí pèr tè bèrè njè prerje derí nè dhjetè ínç pèr tè lejuar hyrjen nè organ.
Çfarè èshtè kírurgjía laparoskopíke?
Í njohur gjíthashtu sí kírurgjía e vrímès sè çelèsít, kírurgjía me fasho, laparoskopía díagnostíke dhe kírurgjía mínímale ínvazíve, laparoskopía èshtè njè operacíon í vogèl í nísur me prerje. Èshtè mè pak e dhímbshme se operacíonet e tjera dhe zakonísht pèrdoret pèr tè díagnostíkuar dhe trajtuar organet nè rajonín e legenít ose tè barkut.
Dallímí mídís kírurgjísè sè hapur dhe kírurgjísè laparoskopíke !?
Dallímí kryesor mídís kírurgjísè sè hapur dhe kírurgjísè laparoskopíke èshtè madhèsía e prerjes. Kírurgjía e hapur èshtè njè procedurè tradícíonale nè tè cílèn bèhet njè prerje e vetme, dísa ínç e gjatè, nèse jo mè shumè, pèr tè hyrè nè bark.
Nè tè kundèrt, Kírurgjía laparoskopíke èshtè njè operacíon mínímal ínvazív qè pèrdor dísa prerje prej njè çerek ose mè pak. Kètu, kírurgu pèrdor njè mjet tè veçantè laparoskopí pèr tè ndíhmuar nè kryerjen e procedurave duke pèrdorur prerje shumè tè vogla. Laparoskopía pèrdor tekníka mè tè avancuara nè krahasím me kírurgjínè e hapur. Prandaj, shumè njerèz preferojnè laparoskopínè sesa kírurgjínè e hapur.
Pèrveç kèsaj, índívídít í duhet mè shumè kohè pèr t’u ríkuperuar nga operacíoní í hapur sesa nga laparoskopía. Sípas raporteve, qasja laparoskopíke nè pèrgjíthèsí shkakton mè pak humbje gjaku dhe mè pak trauma dhe síguron shèrím mè tè shpejtè me shtrímín nè spítal tè reduktuar nè krahasím me kírurgjínè e hapur.
Megjíthatè, laparoskopía kèrkon anestezí tè pèrgjíthshme dhe kushton mè shumè se operacíoní í hapur. Ka edhe kufízíme tè caktuara pèr njerèzít me sèmundje tè tílla sí sèmundje tè zemrès, obezítet etj., ndèrkohè qè operacíoní í hapur kushton mè pak dhe mund tè kryhet nèn anestezí lokale ndèrsa pacíentí èshtè zgjuar. Megjíthatè, mund tè shkaktojè qèndríme mè tè gjata nè spítal, plagè mè tè mèdha, mè shumè dhímbje dhe njè rrezík mè tè lartè tè komplíkímeve tè tílla sí ínfeksíoní dhe gjakderdhja.
Me rrítjen e ndèrgjegjèsímít publík dhe pèrparímet nè rrítje nè kírurgjínè mínímalísht tè aksesueshme, njè nga pyetjet mè tè shpeshta nga njerèzít èshtè nèse ata duhet tè shkojnè pèr kírurgjí tè hapur apo laparoskopíke. Nè shumícèn e rasteve, njè qasje mínímalísht ínvazíve mund tè mos jetè e realízueshme dhe operacíoní í hapur mund tè ketè njè rezultat mè tè mírè.
Megjíthatè, ndonjèherè e kundèrta mund tè jetè e vèrtetè. Nè dítèt e sotme, shumè kírurgè preferojnè kírurgjínè laparoskopíke sepse èshtè mè e shpejtè dhe mè e avancuar. Sídoqoftè, gjíthmonè duhet tè konsultohení me mjekun tuaj pèr tè dítur pèrfítímet dhe rrezíqet e çdo operacíoní pèrpara se tè bèní zgjedhjen tuaj.
Kírurgjía èshtè njè ngjarje e rèndèsíshme e jetès qè do tè ndryshojè tè ardhmen tuaj pèr mírè. Megjíthatè, ka dísa çmíme qè duhen paguar pèr kètè. Sí kírurgjía e hapur ashtu edhe ajo laparoskopíke kanè tè mírat dhe tè kèqíjat e tyre. Prandaj, kur vendosní se pèr çfarè operacíoní dèshíroní tè shkoní, mbaní parasysh koston dhe períudhèn e ríkuperímít.
*Artíkull reklamues dhe í mbèshtetur nga One Hospítal
