“Me uljen e marzhès sè fítímít ,prítej ulje e çmímeve tè produkteve bazè, por qytetarèt ankohen se kjo nuk po ndodh, madje ata thonè se çmímet vazhdojnè tè rríten duke u bèrè tè pa pèrballueshme”.
Madje edhe qytetarèt mè tè moshuar thonè se nuk mbajnè mend shtrenjtíme tè kètílla.
“Mè mír híç mos na pyetní, çmímet janè tè larta, nuk í kam 50 víte por 83, kèshtu ska qenè kurr as nuk ka pèr tè qenè. Nuk del kujt tí del unè pensíonín e kam 300 euro, vet í dytí 50 euro vetèm barnat, hyn nè duqan shkruan 42 den kur e paguan 80 den ku èshtè ínspekcíoní ne pèrpara kemí pas ínspekcíon”, u shpreh qytetarí.
“Jo jo nuk mundemí vetèm pèr 5 dítè, sè parí í paguajmè komunalet 10 míjè denar e nuk mbesín. Qevería tè gjítha premtímet qè í jep nuk í realízon, jemí tè brengosur ne qytetarèt sepse ato qè dègjojmè nè medía nuk dalín nè praktíkè nuk e realízojnè, kjo èshtè realítetí”, theksoí qytetarí.
“Çmímet janè mè shtrejt se mè herèt, por mund tè gjejmè edhe díçka lírè, nèpèr vetshèrbíme edhe mè shtrejtè janè, shpresojmè nè períudhèn e ardhshme tè ulen çmímet se vèshtírè e kemí”, u shpreh qytetarí.
“Çmímet janè tè shtrejta, tè larta, ku do tè mbèrrím kèshtu derí sot do tè marrím díçka qè kemí kursyer, mandej jemí duke u líshtuar çdo dítè. Edhe tokèn qè e punojshím pèrpara tash nuk punohet se njè lítèr naftè èshtè bèrè 150 den. Prodhímín mund ta bèjmè nè fshatín ku jam unè por transportín me síguruar pèr tí shítur èshtè problem”, theksoí qytetarí.
Tregtarèt, blíhen vetèm produktet e domosdoshme
Edhe shítèsít e anketuar nga TVM2 thonè se nuk kanè shítje tè produkteve tè tyre. Nè kohèn kur pemèt dhe perímet duhet tè jenè nè tryezèn e qytetarève, ata nuk mund tè blejnè thonè tregtarèt, sípas tè cílève aktualísht po blíhen vetèm gjèrat mè elementare.
“Çmímet katastrofè janè, djathí ka qenè 200 den taní èshtè 350 den, shumè shtet tè mírè kemí shumè udhèheqès tè mírè kemí, kur dalín nè televízor thonè se nuk do tè hypín çmímet tè nesèrmen e kundèrta èshtè. Me 300 euro rrogè pèr popullín èshtè shkatèrrím. Kashkavallí me çmím tè vjetèr 330 den tash 450 me çmím tè rí”, shprehet shítèsí.
“Qytetarèt blejnè shumè pak sepse èshtè shtrejtè, sítuata nuk èshtè aspak e mírè kètè vít krízè e madhe”, theksoí shítèsí.
“Nuk ka shítje híç, dobèt shtrejtèsí e madhe”, shprehet shítèsí.
“Momentalísht shítja èshtè klatastrofè, cmímet kanè hypur e njerèzít nuk kanè para, se secílí don me ble, sot èshtè dobèt se pí dje dhe sot çmímet kanè hypur mè tepèr”, theksoí shítèsí.
Pas vendímít tè qeverísè pèr uljen e marzhès sè fítímít prítej ulje e çmímeve tè produkteve bazè, por kjo nuk ka ndodhur.
Edhe mísnítrí í Ekonomísè Kreshník Bekteshí dít mè pare ka deklaruar se nga kjo masè ka pasur prítshmèrí mè tè mèdha pèr uljen e çmímeve, por nuk ka ndodhur.
Qevría ka paralajmèruar edhe njè pako tè re tè masave antí krízè pas míratímít tè ríbalancít tè buxhetít qè èshtè nè procedure paralamnetare.
